Čtení pro dospělé: Kuchařka Bjukitchen

To jsem takhle jednou byla na návštěvě u kamarádky a ona zrovna vařila. Měla u toho rozloženou docela tlustou bichli. Taková šedá s růžovým nebo spíš oranžovým nápisem. Bjukitchen. Jo, to je ta blogerka, co vaří. Manželka toho pána, co má ta trochu na svědomí Naše maso. Takže pěkně od začátku…

Tatarák od Naše maso

Když tu byla naposledy moje maminka, vzala jsem jí na „dámskou jízdu“ nikoliv na kafíčko a dortíček, ale na pořádné maso. Trochu překvapivé, že? Já a maso. Miluju maso, hlavně dobré hovězí. Nejlépe syrové jako tatarák, trhané v bagetě třeba od Spicymama nebo jako šunčičku s čerstvým křenem. Ehm. No, takže jsme šly do Dlouhé ulice do Naše maso, kde bylo neuvěřitelně narváno, a objednaly jsme si tatarák. Maminka netušila, co jí čeká. Nebe v hubě. Olizovala se celou cestu domů a určitě se jí o tom zázraku za 150 Kč (!) zdálo. A právě v Naše maso jsem jí zahlédla naživo poprvé. Kuchařku od Bju, Barbory Karpíškové, která se nedávno stala maminkou malého Cypriana. Vypadá na 16, ale umí, jako kdyby vařila už 40 let.

Kuchařka Bjukitchen

Takže abych se vrátila k té své kamarádce. Ta měla zrovna kuchařku otevřenou na straně 238. Červená čočka. Tu já mám moc ráda a vařím z ní často. Tak jednoduchý recept? To bude dobrý? Začala jsem jí brát knihu z ruky a listovat. To bych si dala, to taky. Tohle vypadá moc dobře. Nakonec z ní vypadlo, že má doma ještě jeden nerozbalený výtisk. Tak jsem s ním odešla domů. 

Když Sebastián večer usnul, četla jsem si  v ní jak v nějakém románu. Hned ten večer jsem udělala objednávku ve svém oblíbeném online supermarketu, abych mohla na druhý  den uvařit něco z knihy. Vybrala jsem si zas maso 🙂 Maďarský guláš. K němu jsem upekla domácí žitný chléb. Co vám budu vykládat. Dost se mi to povedlo! Martin přišel domů a nevěřil svým očím. Že máme maso. 

Přečtěte si také  Máma na mateřské a její jídelníček od 5.3.2017

Bjukitchen

Tak ale abych byla trochu vážná. Musím říct, že jsem v poslední době kupovala spíše bezmasé kuchařky. Ale tahle je prostě jiná. Není to jako ty kuchařky, ke kterým musíte mít tučné konto, abyste si mohli dovolit ingredience. Už na jejím začátku vás (zřejmě) překvapí přehled oblíbeného kuchyňského náčiní, které Barča používá. Každá další stránka ve vás pak vyvolá zajímavý pocit. Jako vzpomínku na něco, co jste už někdy museli zažít.

Každý recept je tak trochu příběh. Doprovází ho fotografie přípravy i hotového pokrmu. Ale žádný extra „stajl“, prostě tak, jak to je. Tak, jak to Bju umí a dělá. 

Myslím, že nejzajímavější je kapitola „Topinky“. Aneb oblož si chleba vším, na co máš chuť, ale nezapomeň, ať to chutná i vypadá dobře! Fotografii Superfoods salad si budete chtít dát do ložnice místo svatebního portrétu. dost oceňuji i kapitolu „Pro děti“. A tak bych mohla pokračovat do nekonečna a možná i napsat básnickou sbírku na téma Bjuuuuutyfl kyčn. Tak vám pěkně děkuji a já jdu vařit…

2 komentáře Přidejte váš

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *