Děti Knihomol Montessori Na stolečku Rodiče

Proč jsem napsala knihu Na stolečku

Zajímavá otázka, že? Nedávno mi jí položila kamarádka, která byla přítomná na jednom mém semináři. Sebekriticky můžu říct, že mluvit před lidmi nebude úplně můj obor, a to i v případě, že mluvím o věcech, které jsou mi blízké nebo jsem je dokonce vymyslela. A tak jsem se rozhodla, že to trochu napravím a myšlenky, které jsem vám na semináři chtěla sdělit, převedu raději do textu.

A jaká je tedy první odpověď, co  mě napadne? Abych sobě i vám ostatním rodičům ulehčila život. Přesvědčila vás, že zábavu jde udělat na malém prostoru, s minimem hraček a pomůcek a jen díky vlastním nápadům.

Jak mnozí z vás ví, jsem maminkou dvouletého Sebastiána. Právě díky němu vznikla kniha, kterou jsem nazvala Na stolečku.

na stolečku

Asi jako každá maminka jsem pro své dítě chtěla tu nejlepší výchovu, ty nejlepší hračky, ty nejlepší kroužky. Spousta lidí mi taky říkala, že je ještě brzo takové věci řešit, vždyť se malý narodil teprve nedávno. Ale měla jsem to štěstí i na kamarádky, které se dětem nevěnovaly tak úplně konvenčně. A ty mě dovedly k nápadu zkusit si hrát trochu jinak. Přestože máme poměrně velký byt, chtěla jsem mít koutek pro Sebíka co nejblíž u sebe. Zároveň mi přišlo, že hromady hraček na dece nemohou být pro něj celý den zábavné. Byl to sice malý objevitel a stačilo mu málo, ale já měla neustále potřebu vytvářet z toho jakýsi koncept.

A při návštěvě dětského pokojíčku u kamarádky se mi doslova rozsvítilo. To je ono, stoleček!


Sebíkovi bylo 6 měsíců a právě se poprvé posadil, když jsme mu k malému stolečku přistavili ještě menší židličky, kterým jsme uřízli nohy, aby na ně bez problémů dosáhl. Rodiče se často ptají, odkdy je vhodné s knihou pracovat nebo kdy stoleček vlastně pořídit. A já odpovídám vždy stejně – jestli děti sedí a zajímají je věci kolem, je ten správný čas. Všechno, co v knize najdete, jsou autentické aktivity i fotografie, které jsem při nich zachytila. Kapitoly jdou chronologicky po sobě tak, aby to dávalo v průběhu vašeho společného času smysl.


Všechny hry jsou inspirované učením Montessori, podle kterého se učí děti nejen v jeslích a školkách po celém světě. Je to způsob vzdělávání, kterému rozumí naprosto jakékoliv dítě bez ohledu na jazyk, kterým na něj mluví jeho rodiče. Neznamená to ale, že se musíme striktně řídit přesnými návody a pravidly. Při přípravách aktivit najednou zjistíte, že máte plno nápadů a že vás baví pořád vymýšlet něco nového. Všechny ty hračky a pomůcky máte vlastně doma, jen vás třeba nenapadlo na to jít tak systematicky.


Vždy se snažte, aby jakákoliv činnost nebo hra, kterou dětem připravíte, podpořila všechny dětské smysly. Aby se naučily něco, co je pro vás už tak moc automatické a dávno jste zapomněli, jak těžké bylo si to vštípit. Děti se rády seznámí se zvířaty, barvami i tvary, dopravními prostředky… Navíc se naučí soustředění a samostatnosti, budou rozvíjet své psychomotorické schopnosti a tvořit své vlastní světy přímo na stolečku.

Sebík díky našim hrám poznal zvířata a naučil se jejich typické zvuky. Velmi se zdokonalil motoricky, naučil se nové úchopy rukou, a přestože se to nezdá, kolem stolečku toho také dost nachodil. Díky stolečkům rozvíjel prostorovou představivost, například když jsme stavěli věže z různě velkých krabiček nebo je skládali vedle sebe podle velikosti. Mezi nejoblíbenější hry ale určitě patřila ta se zvuky – hudební stoleček je důkazem, že děti nepotřebují žádné noty!

To nejdůležitější, co můžete svým dětem dát, je váš čas. Od té doby, co se u nás doma objevil stoleček, se k němu Sebastián sám a rád vrací. Hrát si, pozorovat se v zrcadle, uklízet, svačit, nyní už malovat nebo stříhat. Je to jedno z jeho nejoblíbenějších míst u nás doma a já se ráda zastavím na pár minut či hodin, abych byla u toho.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.