Co se změnilo a na co jsem přišla za měsíc, co je s námi?
- zjistila jsem, že i kdybych si před porodem dávala každý den po obědě dvacet, nikdy nenaspím dopředu to, o co mě v noci připraví plná plenka a hlad
- naučila jsem se všechno dělat rychle (zkouškou rychlosti může být například houkající monitor dechu, naštěstí jen v rámci planého poplachu)
- udivuje mě, co jsem celé ty roky musela nutně nosit v kabelce, protože nyní potřebuju pouze „kabelku“ přebalovací, do níž se peněženka s přemírou slevových kartiček v rámci programu „Miminko“, jelení lůj a kapesníky s klidem ještě vejdou
- musím pravidelně jíst (cokoliv, co se dá sníst ve stoje, při kojení, v polospánku) a dodržovat pitný režim! kojící čaje jsou základ, i když jsou hnusný jak p*del
- když už jsme u toho kojení, bylo třeba se smířit s tím, že jediným parfémem na dlouho dopředu bude mé mateřské mléko
A nakonec jsem se podruhé opravdu zamilovala (poprvé samozřejmě do otce mého syna). Naučila jsem se milovat, bezmezně, bezpodmínečně, napořád… Ale náš syn si o tom myslí své 😉
1 Comment