Deset: Vlastní dům s terasou

Pomalu ale jistě se blížíme do narozeninové premiéry. Začínám přemýšlet, na jaké téma to bude. Tady už stoleček stačit nebude . Zatím je to ale v přípravách (čas běží), a tak si pouze zrekapitulujeme desátý měsíc.

K desátému měsíci jsme mu s naší Májou postavily vlastní dům! Stačila velká krabice od nových židlí (to jsme si udělali velkou radost my), nespavé miminko a nápad byl na světě. Postavit dům z krabice zvládne úplně každý. Na dozdobení (není na fotkách vidět) jsem si povolala malou Káju od sousedů, která dílo velmi osobitě dotvořila. Do domečku se mu vejde maximálně deka pod zadek a velký plyšový králík od tety Lucky. Nejradši se Sebastián dívá z okna, ale když je hezky, tak si na terase čistí zuby 😉

Chodí sice stále pouze kolem nábytku, ale už byl čas pořídit taky „ťapi ťapi“. Vybrat capáčky mi trvalo docela dlouho, hlavní problém byl obrázek, protože jsem nechtěla úplně obyčejné botky, spíš něco, co Sebíka zaujme. A tak jsme vybrali nakonec klasického medvídka a botičky s vyztuženou špičkou, aby se tak rychle neokopaly. A myslím, že jsme Sebíkovi udělali radost. Nosí je každý den, je v nich teplo (dětem se obecně hodně potí nohy, tak musí občas větrat špajsky) a občas si je z nudy sundá a ochutnává, ale to je naštěstí výjimka.

Přesně dvacátého také oslavil svůj první svátek. A dostal sýýýr. To je ten sýr, co jsme pořídili na výstavě Rosteme pro život a původně měl být pod stromečkem, ale tam bylo dárků dost, takže jsme si jeden schovali do zálohy. Je to jeden z těch dárků, u kterých potřebuje Sebastián samozřejmě asistenci.

[irp]

I nadále se mnou Sebík navštěvuje restaurace a kavárny, kde se scházím s kamarádkami (zpravidla bezdětnými, ha ha) na obědy a zákusky s kafíčkem. Většinou je na těchto místech až neuvěřitelně ukázněný a všichni na něm mohou oči nechat, protože se na každého směje jako sluníčko.

Vyjeli jsme také na hory. O našem výletu jste si mohli přečíst v článku Kam s dětmi: Dolní Morava – Wellness Hotel Vista.

A abych nezapomněla, po pár probdělých nocích jsem se podívala (bojoval!) Sebíkovi do pusy a objevila nové zuby. Tentokrát nahoře. Takže už to je pořádný zubatec a kousat mu nedělá moc velký problém.

A to by bylo asi tak všechno, co se nám důležitého událo tento měsíc.