Po přečtení názvu jste si zřejmě poklepali na čelo a ze zvědavosti ho otevřeli pro další pokračování. Nejsem žádná bjůtyblogerka, ale na úvod říkám, tenhle příběh se bude hodně točit kolem kosmetiky! Na světě totiž dosud neexistovalo nic, co by Sebastiána donutilo umýt si vlásky bez řečí a snést trochu vody v očích. Jednoho se k nám do koupelny vloupala podivná dvojka, veselá limetka a šťastný pomeranč!
Ve skutečnosti si Sebastián mohl vybrat, jestli se bude koupat s hrochem nebo s tuleněm. A tihle dva noví kamarádi zvádli, co se mi už nějakou dobu bez slziček nedařilo. Ten kluk má umytou hlavu! Zázrak! Jasně, je to tak trochu reklama na přírodní kosmetiku, jenže zaměstnat dětský mozek výběrem mezi vanilkovým pomerančem nebo citrusy znamená, že nemá čas se zabývat jejich nepříjemným účelem. Mytí hlavy nyní doprovází maximálně výrok: „Dneska vešelou limeťu a žítja pomejanč!“
Na léto jsem ještě přibalila vysoce voděodolný krém na opalování s faktorem 50, který je bez parfemace. Jeho voděodolnost je ovšem vykoupena tužší konzistencí, takže rozmazávání trvá delší dobu, než byste mohli být zvyklí.
Aby to bylo spravedlivé, taky jsem si našla to svoje. Já, celoživotní bojovník se suchými rty i kůží kdekoliv jinde na těle, jsem objevila doslova žrádlo. Jídlo pro pleť, fakt se to tak jmenuje!
U počítače mám kromě oříšků, kterýma se cpu od rána, a fixů, kterýma si maluju do diáře, ještě tyhle dva zelený pomocníčky. Jeden na rty a druhý na cokoliv! Nikdy mě moc nezajímalo, kolik konzervantů, barviv, parfému a ropy kosmetika obsahuje, byla jsem hloupoučká. ale od tý doby, co se snažíme jet doma trochu víc bio a eko, mi to není úplně jedno. Nejradši nepoužívám žádnou kosmetiku, ale to už s přibývajícím věkem není tak snadný.
