Dvacettři: Máma v depresi

Brzy uzavřeme druhých 365 dní. Sebastián už nám dává nějakou dobu najevo, že věk je jenom číslo a že to neplatí pouze u lidí v důchodu. Poslední měsíc byl hodně o mých pocitech. Jakmile přišly první mrazy, přišla i jakási zimní deprese a pocit zmaru. Že nedokážu udržet pořádek – přitom máme uklizeno nejlépe za…

Dvacetdva: Hřiště v lednu

Brzo mě čeká vymyslet druhou narozeninovou oslavu. A tak už začínám pomalu sestavovat plány, jak nafouknout byt a pozvat všechny naše malé kamarády (a jejich maminky, abychom si to taky užily). Mezitím jsme se však přehoupli přes měsíc číslo dvacetdva. Zimní sezónu jsme v novém roce zahájili netradičně. Na pískovišti. Venku nebyla taková kosa a…

Dvacetjedna: Ňooo

Začátek dvacetjedničky se jevil velmi slibně. Sebastián dál pokračoval ve své zálibě navštěvovat herny. Dětské. A taky začal stavět stavebnice. Když jsme nebyli ve společnosti dalších malých (řvoucích) skřítků, věnoval se samostudiu. Stavebnice si tak oblíbil, že se s nimi odmítal loučit i ve vaně, a tak se s ním koupaly nejrůznější kostičky a kuličky.…

Dvacet: Náš budíček nosí pyžamo

Od té doby, co má Sebastián novou postel, je to jeho spaní docela zábava. Když nepočítám boule na čele, co si pravidelně odnáším, když odcházím z uspávání, tak se občas půlka Sebíka zjeví mimo vyhrazený prostor pro spaní. Občas ale gravitace funguje ještě lépe. V listopadu jsme nezapomínali ani jezdit do školky, tedy alespoň dokud…

Devatenáct: Dynamo

Jak už jsem několikrát psala, když už si myslíte, že tak nějak všechno zapadlo a najel se nějaký režim, najednou se všechno obrátí a je to v pytli. Na začátku podzimu jsme se rozhodli Sebíkovi apgrejdovat pokojíček. Montessori nízká postel je sice super,  ale pro nás zimomřivce to prostě není to pravé. A tak jsme…

Osmnáct: Mama ťam!

Vždycky, když píšu, co se u Sebastiána událo nového za poslední měsíc, mám problém vybrat o nejzásadnější, aby vás neznudilo těch 100 doprovodných fotografií. Ale bez nich by to nebylo ono 🙂 Za nejdůležitější okamžik považuji počínající zájem o odrážedlo Bunzi, které jsem opravdu dlouho hledala, až jsem na něj úplně náhodou narazila. Je to…

Sedmnáct: Jo!

Sedmnáctý měsíc se točil kolem jo. To je totiž slovo, které Sebastián používá moc rád. Ještě umí nově taky haooo nebo něco v tom smyslu. Takže často volá tátovi do práce. A když jsem pryč já, píše mi z tátova telefonu esemesky. Dost oblíbené je i mňam. Když je doma dost ovoce, chleba a mozzarelly,…

Šestnáct: Pan ředitel

Asi se budu zase opakovat, ale ten čas tak letí! Držím v ruce sousedovic novorozenou holčičku a vůbec si nedokážu vybavit, že byl Sebastián ještě o kilo lehčí. Jak jsem dokázala beze strachu držet něco tak malinkého? On teda od té doby zas tak významně nevyrostl a výškově se teď může rovnat s mnohem mladšími…

Patnáct: Aha!

Když naučíte dítě zapínat pračku, můžete si byt jisti, že ji v nestřežených chvílích bude stejným způsobem i vypínat. Chlapi se snad nikdy nenaučí prát! Na hřišti bude místo lopatky používat kus lavičky, která se utrhla při bouřce. Když použije lopatku, zřejmě bude chtít ochutnat (kamínkový) guláš od kámošky. Zmoklé křídy zakousne místo lentilek. Vždyť…

Čtrnáct: Neřízená střela

Překonali jsme další malou hranici. Sebíkovi bylo právě čtrnáct měsíců. Zatím se dost hledá a zkouší všechno, co ho zrovna napadne. Začalo to tím, že se Sebastián pokoušel šplhat. Kamkoliv. Když se mu podařilo zdolat konferenční stolek, museli jsme ho rozebrat, jelikož bungee jumping není v domácích podmínkách úplně bezpečný sport.  Zvolili jsme outdoorové aktivity…

Třináct: On chodí!

Pro někoho nešťastné číslo, pro nás určitě šťastné. Sebastiánovi je třináct měsíců. Den před narozeninami udělal Sebík své první nesmělé, ale samostatné kroky. Přesně týden po oslavě začal chodit. Na ten jeho výraz a úsměv, kdy jsme na něj čekali s otevřenou náručí, nikdy nezapomenu. Opřel se o nábytek, udělal krok do strany a vydal…

Dvanáct: Oslava prvních narozenin

Tak to přišlo. Dvanáct měsíců za námi. Rok od narození našeho Sebastiána. Neuvěřitelné. Dokud člověk neměl dítě, čas měl úplně jiný rozměr… Najednou to všechno tak utíká, syn roste doslova před očima a každý den přináší nové a nové zážitky a pokroky. Den před narozeninami udělal Sebastián své první samostatné kroky. Jako by věděl, že…