S malými dětmi se cestuje relativně dobře. Tedy do určitého věku určitě. Letos máme spoustu jiných povinností, takže se na delší dovolenou asi pořádně nedostaneme. Ale ty kratší jsme odstartovali už nyní. Jak jsme cestovali vlakem z Prahy do Brna a zpět?
Vlak
Rozhodli jsme se, že nebudeme riskovat tradiční potíže na D1 a koupili tam i zpět místenky do vlaku RailJet. Pokud by žluté vlaky nejezdily v pro nás nevyhovující čas, určitě bychom se rozhodli pro ně. Mají totiž přímo vagon s velkým dětským koutkem. RJ disponuje vagonem určeným pro cestující s dětmi, ve kterém je místo pro kočárky a dětské kino. Jinak je „komfort“ cestování srovnatelný s vlaky, které nenazývají vyšší kvalitou. Pokud cestujete se začínajícím chodcem, který se rozhodl ve svém obvyklém čase nespat, připravte se na hororovou jízdu. Naštěstí trasa Praha – Brno trvala jen dvě a půl hodiny, kupodivu to docela uteklo.
Kde jíst a pít
První večer jsme zašli do Hostince U Tesaře. Na dobré pivo, pečená žebra či hermelín. Výbornou obsluhu doplňovala prostorná zahrádka i nezbytné hračky pro děti.
Druhý den jsme měli v plánu zasytit se nějakým dobrým burgrem, ale zcela neplánovaně jsme skončili kousek za růžovým tankem, který doplňoval aktuálně probíhající výstavu Kmeny. Podnik, ze kterého na vás dýchne Amerika. East Village Bar & Diner v Jaselské ulici. K burgru jsme si sice nedali milkshake nebo colu, nýbrž místní pivo, ale pochutnali jsme si skvěle. Sebastián dostal sendvič s avokádem, připravený na naši žádost od místního kuchaře. Tomu můžete prakticky koukat pod ruce a mít tak kontrolu nad svým jídlem.
Po dobrém obědě je vždy chuť na něco sladkého. Zašli jsme na Božský kopeček. A byl opravdu božský. Jedná se o veganskou zmrzlinu z roztomilého růžového či modrého auta od cukrárny Tutti Fruti, které potkáte třeba na Zelňáku.
Abychom nezapomněli i na kávu, navštívili jsme i Café Flexaret v Kopečné. Nevybavuji si místo, kde by vedle repasovaných fotoaparátů podávali i silnou vietnamskou kávu, na jejímž dně najdete sladkou jesenku.
Jakmile začnou děti zlobit a tatínkové mít žízeň, dá se to obojí skvěle vyřešit U Alberta v Pellicově ulici. Dětské hřiště pod hradem Špilberk je velmi rozlehlé a stojí těsně pod skromnou hospůdkou s rozsáhlou nabídkou piv. To vám dají i ve skle klidně s sebou na lavičku.
Kde unavit děti
Pokud se cestou z centra neunaví děti na cyklostezce, dojděte až k Olympia Parku, který leží má soutoku řek Svratky a Svitavy. Místo pro všechny věkové kategorie, které křižuje vláček. Jestli vás budou cestou zpět bolet nohy, odpočinete si na pivní zahrádce U Trabanta. A nebo jeďte od nákupního centra zpět autobusem. Pokud vydržíte a zpět se vydáte po druhém břehu řeky, narazíte na farmu Jižanský dvorek na Dufkovo nábřeží. Kozy, ovce, osel, prase. Prostě podívaná pro malé milovníky zvířat. Nezapomeňte však, že zde platí přísný zákaz krmení.
A co rodiče?
Pro nás Pražáky je Brno opravdu místem relaxace. O víkendu je tu neuvěřitelný klid i ve městě. Navíc téměř všude se dá dojit bez problému pěšky. Ulice i parky jsou čisté. Poslední zatáčka před Vídní není zas tak špatná, jak se říká.
Nejzajímavějším prvkem je asi vodní opona před Janáčkovým divadlem, která kromě teploty či programu umí vypouštět i obrázek známého kola. To jinak najdete na stěnách příjezdu Staré radnice těsně nad drakem. Malé přilehlé fontánky pak ocení zejména ti nejmenší.
Na Moravském náměstí najdete sochu Spravedlnosti (muž zvedající těžký kvádr) i kontroverzního osmimetrového markraběte Jošta od Jaroslava Róny. O kousek dále, na náměstí Svobody, stojí šest metrů vysoká černá plastika ve tvaru střely (nábojnice/projektilu). Tento černý obelisk neboli brněnský orloj vypouští každý den v jedenáct hodin kuličku, která by měla být symbolem obrany a odvahy. O dost těžší, než hodinu před polednem chytit kulatý suvenýr, je zjistit, kolik je vlastně hodin.
