Jen málokdy mám chuť začít psát o svých zážitcích a pocitech z výstav tak čerstvě. Na výstavu Musy jsem se chystala a málem jsem jí nestihla. Ale když se objevila možnost zajít se Sebíkem na dětské výtvarné dílny, přišlo mi to jako výborná příležitost spojit příjemné s užitečným. Neboli zabavit dítě a užít si trochu kultury. To jsem ale netušila, že mě 2 hodiny v přítomnosti Lukáše přednabijou zřejmě na celý zbytek léta/roku/života.

Schválně jsem nepoužila tu větu, kterou má nachystaná většina. Neřekla jsem, že mě přece tetoval. Za to jsem si užila Musu vlastně jenom pro sebe. Nebo spíš abych byla přesná, Sebastián si ho užil. Venku totiž padaly trakaře a my chodíme všude hodně brzo. Takže jsme byly na dílnách první, a tak byl celý Mánes s Musilem jenom náš.

Lukáš a Sebastián

Málokterý umělec by se do toho tak osobitě položil, jako to dokázal Lukáš. Sebastián si to s ním fakt užil a maminka byla v sedmém nebi. Kromě toho, že jsem si mohla prohlédnout originální obrazy, měla jsem i zařízené hlídání. Musa je hodně charismatický, dost handsome a taky milý muž, který určitě okouzlil nejednu dámu. Nevíte, jestli se dívat víc na obrazy nebo na něj. Ehm. 

Celý prostor galerie byl náš, a tak šel Sebík Musovi trochu pomoct vyzdobit jeskyni. Napřed si vybral kvalitní materiál. Kromě toho, že se s ním dobře kreslilo na zeď, mu voskovky taky moc chutnaly. Klasika.

Frida s Franzem

Ta holčička vlevo se jmenuje Frida. To dost potěšilo kamarádku, která má psa Fridu. Brácha téhle holčičky se jmenuje Franz. To zas dost potěšilo mě. Prostě zvláštní náhody uprostřed letního slejváku.

A tohle je strop. A aby vás nebolelo za krkem, jsou tu i lehátka, kde to můžete v klidu zalomit. Ale to by zas byla škoda, fakt to stojí za to vidět. A nikd nevíte, jestli zas nepřijde sám autor…

A tím bych to asi zakončila. I když venku prší, tohle mi prostě zlepšilo náladu tisíckrát. Verunce budoucí tetování asi taky. A o Slabikář si píšu Ježíškovi.