Dítě není houska se salámem

Moje kamarádka plánovala děti zodpovědně, tenkrát si zaryla do hlavy, že děti nejsou houska se salámem, aby je člověk odložil, když na ně přestane mít chuť. Z vlastní zkušenosti z posledních týdnů bych to rčení trochu upravila.

Moje dítě je spíš chilli con carne. Někdy trochu dost vostrý, někdy byste sežrali celej hrnec a někdy byste se z toho pos*ali.

Nejroztomilejšímu členovi naší rodiny konečně začaly růst vlasy a přestal tak vypadat jako ušoplesk. Poslední připlešlou památku má s dědou.

dítě
Abych se ale dostala zpátky k té housce, vyrazili jsme si se Sebastiánem za kamarádkami. Matky a děti. Ženy a děti v břiše. Matky a jejich děti u babiček. Možnáněkdymatky. Přes noc. Nejprve jsme okupovaly s kočárky zahrádku jedné kavárny, kde neumí zázvorovou limonádu a lívance pečou z polotovarů. Pak jsem kojila na náměstí. Následně jsem skoro běžela domů, protože ta přísavka měla pořád hlad a celých 2000 metrů to dávala Kutné Hoře dost hlasitě najevo. A nakonec nabyl Sebík, jako jediný zástupce mužského pohlaví, zřejmě dojmu, že musí na svojí mámu dávat pozor, a tak se nechal uspat asi na pátý pokus. V 10 večer. Party hard.

Ať už jste ve společnosti matek s dětmi nebo sedíte s bezdětnými kamarádkami, nemluvit o dětech (už) prostě nejde. Vždycky na to téma narazíte, protože ve chvíli, kdy se zrovna bavíte o novém objevu své kamarádky (která mimochodem nechce děti), pozvrací vám zrovna potomek rameno. A ve vaší hlavě to spustí takovou mléčnou lavinu. Chudák pak musí asi 20 minut poslouchat, jaké to je být rodič.

Share on FacebookEmail this to someonePrint this pageTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInShare on YummlyShare on RedditShare on Tumblr
Přečtěte si také  Vezmeš si nás?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *