Nikdy jsem kávu nepila, a přesto je mým nejoblíbenějším pražským podnikem právě Café Louvre. Kavárna, která nese své jméno hrdě po světoznámé galerii a která se může pyšnit historií sahající až k roku 1902.
Kavárnu, kde se scházeli nejznámější spisovatelé, umělci i vědci tehdejších dob, najdete na celkem rušném místě, které dnes křižuje nespočet tramvají i turistů. Národní 22 na Praze 1 se stala vyhledávaným místem „štamgastů“ i návštěvníků Hlavního města, kteří najdou kavárnu v každém průvodci.
Ať už přijdete do Louvre v kteroukoliv denní hodinu, počítejte s tím, že volný stůl nebude to první, na co narazíte. To čekání však stojí za to a obsluha, pečlivě si hledící své určené funkce (pití, polévky, hlavní jídla atd.), je na to v jistém slova smyslu zvyklá. U stolů, kam se dostanete kolem starožitné pokladny, se střídají hosté každou chvíli, stálý jídelní a nápojový lístek však zůstává už nějakou dobu beze změny. Nikdy bych nevěřila, že něco takového ocením, ale nedokážu si představit, že bych sem zašla a nedostala svůj oblíbený bílý či zázvorový čaj, k tomu sodovku s čerstvou citrónovou šťávou a nadýchaný sněhový koláč s jablky a vlašskými ořechy. Zní to obyčejně, chutná to božsky.
V Louvre mají kromě stálé nabídky také nabídku sezónní nebo polední, každý si tedy vybere a nevěřím, že by odešel zklamaný. Nechybí ani zahrádka nebo část vyhrazená kuřákům, najdete zde také prostory vyhrazené biliardu či deskovým hrám.
Nejraději sedávám v menším salónku po levé straně kavárny, v jiných prostorách kavárny jsem seděla snad dvakrát. Pokaždé, když mě navštíví maminka či oba rodiče, sem prostě musíme jít. Stala se z toho taková rodinná tradice.
A co dodat na závěr? Je to místo, kam musíte zajít a zkusit, zda na vás bude působit podobně jako na mě a mé blízké. Je jen málo míst, která dokážu s takovou jistotou označit za „bezkonkurenční“.
Zdroj informací a obrázků: Café Louvre
