Na začátku, řekněme ještě před narozením dítěte, si nejspíš někteří z nás pokládali otázku, zda je dětský pokoj hned od počátku nutný. Ne každý má tu možnost další místnosti, která může sloužit jen pro jeden účel.
U nás doma to byla v první řadě pracovna. Myslím, že ten průběh je některým z vás hodně známý – zprvu je to pokoj plný nepotřebných krámů, posléze se z něj stane celkem slušná pracovna a nakonec už od počátku plánovaný dětský pokojíček.
Už od počátku bylo jasné, jaký nábytek bude dětskému pokoji dominovat, zvolili jsme variantu velice variabilní, se kterou se dá kouzlit až do pozdního věku dítěte (pokud se tedy švédský řetězec nerozhodne řadu stáhnout z prodeje).
Nepatříme mezi ty, kteří by chtěli odstavit miminko hned po narození, postýlka našla samozřejmě své místo v ložnici, abychom si byli vzájemně na dosah a nikdo neměl pocit, že ten druhý trpí samotou (proč by miminko mělo spát samo v pokoji, když ani já nemám ráda spaní bez drahé polovičky vedle mě).
V budoucím dětském pokojíčku tak zůstalo místo pro skříňku a přebalovací pult, oba tyto kousky skýtají opravdu dostatek prostoru pro vše potřebné. Přebalovací pult má navíc jednu nespornou výhodu, v budoucnu se z něj dá udělat dětský stolek, a to pouhým posunutím přebalovací desky o něco níže. Šikovné. Zároveň zde zůstala rozkládací pohovka pro hosty, velká skříň i pracovní stoly.
Měla jsem asi začít tím, jak jsme se rozhodli celý koncept pokoje pojmout. Bylo jasné, že ani znalost pohlaví našeho potomka nás nedonutí, abychom pokoj ladili do růžové či modré. Zvítězila veselá varianta a kombinace žlutá – šedá – bílá.
A zde už vidíte průběh „rekonstrukce“ a také dohled malého pomocníčka.
Zdroj informací a obrázků: IKEA, Kaku
2 Comment