Naše první dovolená se odehrála v krásném České Švýcarsku. O rok později jsme vyrazili do Amsterdamu. Další rok se Sebastiánem ještě v bříšku do Českého ráje. Tady to stálo dost za prd (příroda krásná, ale hlavně strava katastrofa, takže jsme domů vyrazili o den dříve). Tento rok bylo třeba najít něco opravdu vhodného pro nás všechny, něco, co nás nezklame. Dva dospělí, jedno miminko a pes. Volba padla a naším letošním cílem byla Šumava.
Hotel Zlatý potok
Na základě pozitivní zkušenosti mé dobré kamarádky jsme zvolili Hotel Zlatý potok, který se nachází přesně 156 kilometrů od našeho bydliště. Jak už jsme se dozvěděli z webových stránek, jednalo se o rodinný hotel, který je díky své poloze vhodný jak pro ty, kdo chtějí v rámci dovolené odpočívat a relaxovat, tak pro ty, kdo si ji chtějí aktivně užít. My jsme byli vždycky něco mezi, rádi odpočíváme, ale také se nebráníme poznávání nových míst.
Jedinou nevýhodou je, že v hotelu neberou platební karty. Zároveň zde není signál některých operátorů a také občas nedostupnost hotelové wifi. Na první pohled úplná katastrofa, nakonec ale neuškodí nikomu z nás, strávit pár dní bez moderních technologií a rušivých vln.
Jak jsme se později dozvěděli, hotel (tenkrát ještě Rosa) dostal také dvě hvězdy v rámci televizního pořadu Ano, šéfe!
Abychom využili naši krátkou dovolenou naplno, naplánovali jsme si zajímavé výlety s kočárkem (na střídačku se šátkem a nosítkem): bizoní ranč Červená, Povydří a Návštěvnické centrum Srní. Ale znáte to, plány jsou jedna věc s realita věc druhá. První den jsme si udělali mezizastávku ve Strakonicích. Rozhodně neradíme jezdit sem v době, kdy se koná tradiční dudácký festival. Nejen že vám hrozí pokuta za nepovolený vjezd do centra, ale s největší pravděpodobností nebudete mít kde parkovat. Ani jedno se naštěstí nestalo, takže jsme se v klidu najedli a opravdu zlehka prošli. Jenže v parném létě jsou výlety horkými ulicemi dost nevhodné jak pro děti, tak hlavně pro našeho psa. Brzy jsme vyrazili směr hotel.
Zde nás čekalo příjemné překvapení. Přízvisko „rodinný“ nemá tohle ubytovací zařízení jen tak náhodou. Sympatický personál i majitelé, kteří jsou vidět nejen na ceduli hlavních dveří, hezky zařízený pokoj (až na tu mezeru mezi postelemi, ha ha) s terasou (u hlavního vchodu vhodná spíš jen na větrání).
Restaurace, kde v nabídce nechybí domácí limonády a koláče. Hned večer jsme otestovali místní kuchyni. Kromě příznivých cen nás čekal gurmánský zážitek v podobě čerstvě grilovaného masa a ryby. Zdeněk by měl jistě radost. Takhle dobře jsme se dlouho nenajedli. Večeři jsme si dali na zahradě, která je přístupná pouze pro hosty hotelu.
Najdete tady výběhy s ovcemi, tenisový kurt i stůl pro pingpong, bazén (po dobu pobytu zcela zdarma) a samozřejmě také již zmiňovaný gril. Zajímavým zpestřením může být také „rozhovor“ s dvěma ptáky loskutáky. Kdo nemá rád kočky, neměl by sem raději jezdit. Najdete je totiž na každém rohu, dekorační předměty i živé exponáty. Psi všech velikostí jsou zde také vítání. Pro děti je před hotelem dětské hřiště.
Snídaně potěší každého, kdo má rád od všeho něco. Nechybí tak párky, míchaná vajíčka nebo jogurty a koláče. Samozřejmostí je několik druhů nápojů.
[irp]
Povydří
Další zastávkou měla být stezka v Srní, ze které je vidět (někdy taky ne) na krásnou vlčí rodinku. K naší smůle sem nemohou psi, což znamenalo, že podívat by se sem mohl jen jeden z nás. Nakonec jsme tedy vlky oželeli s vydali se Povydřím od Čeňkovy pily směrem k Turnerově chatě. Pokud máte dýchacvičného psa jako my, nezapomeňte ho na nějakém vhodném místě osvěžit v průzračné řece Vydře. To by totiž nebyla Šumava, kdybychom se nepodívali k moři balvanů. Od chaty, kde je přítomnost Vydrýska asi již spíše legendou než skutečností, jsme se vrátili zpět na přeplněné parkoviště poblíž pily.
Trochu adrenalinu nakonec našeho výletu jsme setřásli v hotelovém bazénu a zajedli v rámci pozdního oběda poctivým hovězím vývarem a opět grilovanými specialitami. Po podvečerním odpočinku jsme ještě zakončili den dezertem, někdo v podobě piva a někdo sladkými palačinkami se zmrzlinou.
Poslední den, kdy se musí pokoj odevzdat už v 11 hodin, jsme chtěli navštívit také nedaleké Kašperské Hory. Vzhledem k teplotám kolem 30 stupňů jsme však raději zamířili rovnou domů. Do hotelu se však budeme chtít určitě vrátit, jen zvolíme příznivější roční období.
