Všichni dokola píší o tom, jak se zúčastnili Blogerfestu. Tak proč se nesvézt?! Dělá se to tak, že? Něco frčí, tak napíšete článek na to téma. Dáte vystajlovanou fotku na Instagram a připojíte tisíc heštegů. Ale víte, co je problém? Nesleduje vás 111111 lidí, a tak tu si slávu musíte nějak zasloužit. Here I am!
Kým jsme a kým chceme být?
Zkraje je třeba říci, že jsem zatím žádný článek svých kolegů nečetla. Právě proto, abych si zachovala svůj vlastní názor. Blogertfest byl v jednom naprosto boží, a to hlavně v tom, že se tam setkaly názory dvou blogerských světů. Věřím, že pro někoho bylo určitě přínosné, že dostal seznam aplikací, přes které prožene fotky v mobilu, a vyladí feed. Ale mnohem důležitější bylo slyšet a vidět lidi mluvit o etice, morálce, upřímnosti a přirozenosti. A zásadním tématem byl i influencing. Víte vlastně, co se po tím slovíčkem skrývá? Je to úplně přesné a vypovídá to o tom, o čem chci mluvit. Znamená to ovlivňování (to influence = ovlivňovat).
Znám a sleduji mnoho blogerek a blogerů, jejich sláva vystoupala do nebes raketovou rychlostí. Ale když se podíváte na jejich blogy a sociální sítě, pod vším tím testováním a „vyzkoušeli jsme pro vás“ se skrývá reklama. Pokud sledujete blogovou scénu, určitě vám toto velké téma (před Blogerfestem) neušlo. A nedávno se mě kamarádka zeptala na zajímavou věc.
Co všichni vidí na těch ušatých dřevěných talířích?
Dobrej point! Jsou moc pěkné. No, ale to je tak všechno, čím vás potěší. Kromě toho, že stojí tolik jako celoroční rodinná (!) vstupenka do zemědělského muzea, se to nedá normálně umýt! Nedej bože, když naservírujete dětem jejich oblíbenou červenou řepu.
Co tím chce básník říci? Všimli jste si někdy toho, že co má jedna blogerka, musí mít druhá? Kde snídala jeden den jedna, jde druhý den další? Proč tyhle krásné a úspěšné ženy nevyužijí svého vlivu a nepropagují místo talířků třeba nějakou nadaci?
Komunita blogerek a blogerů je silná. Ano, taky jsem oslovila spoustu blogerek a poslala jim svou knihu. Spousta z nich mě zcela nezištně podpořila a doprovodila to slovy, že „rodiče si musí pomáhat“. Děkuji za to! Ano, dokonce se živím marketingem. Ale z Blogerfestu jsem si odnesla jednu zásadní věc. Je třeba si uvědomit svou cenu. Podporovat jen to, co souzní s mojí životní filozofií.
Co to je za svět, kde strávím 2 hodiny úpravou fotek v 7 různých programech, aby to barevně ladilo?! Svět, kde se posuzujeme podle počtu fans a followers. Svět, kde si jídlo napřed vyfotíme a ohodnotíme ho, než ho vůbec ochutnáme. Svět, kde se maminky musí prosit babičky, aby trávily čas vnoučaty…. Žijeme v době, kdy lidi neumí nakoupit mrkev bez toho, aniž by tomu muselo předcházet hodnocení někoho „slavnějšího“.
Děkuji, že jste došli až sem! Že bojujete #zanormalniholky, #zaslusnechlapy nebo #vychovanedeti. Vítám vás na svém blogu v novém kabátku!
Ahoj Katko, super názor. Taky mám podobný a nerada bych, aby můj feed na IG splynul s ostatními jen proto, že chci někoho napodobovat. Je to těžké… navíc si myslím, že my mámy už nemáme tolik času ho ladit a radši to věnujeme našim dětem. Mějte krásné léto, ráda jsem Vás poznala. Iva
Ivo, moc děkuji za komentář! Možná spolu s dětmi přichází nové životní hodnoty a priority. V každém případě platí, že když nejde o zdraví, jde o h*vno 😉 Kateřina
Hezky napsané. Musím říct, že těch sedm aplikací a hodina na úpravu jedné fotky mě taky pobavila, asi na to nemám trpělivost. Jedna aplikace mi bohatě stačí a zjistila jsem, že mě to ladění feedu vlastně dost stresuje a pak radši nic nepostuju, takže já si z toho odnesla třeba to, že prostě budu dávat fotky, tak jak se mi líbí a na nějakou extrémní vyladěnost prdím. Ty dřevěný talíře jsou ale fakt hrozně pěkný – blogeři/neblogeři! A s tou péčí o ně a používám to není tak horký (i tu řepu si do něj můžete dát ;-).)
Kačenko moc hezky jsi to napsala. Víš, že já nic moc nekomentuji ani nesleduji :-), ale je to právě z toho důvodu o kterém píšeš, připadá mi vše jako „póza“ a v podstata ztráta času, kromě tvých článků, které se od tvých počátků dost změnily. Myslím počátky „před rodičovské“. gh