Ne že bych se nějak extra zvlášť vyžívala ve fekálních tématech, ale asi právě na důkaz toho, že nebyl poslední článek úplně čtenářský úspěšný (rozuměj úlet), rozhodlo se moje tělo lehce stávkovat a dopřát mi trochu romantiky s panem wécé. Jupíjej.
Řeknu Vám, žádný med to nebyl. Mezi rande se záchodem jsem musela vměstnat snídaně, svačinky, obědy i večeře se svým synem. Na tohle nestačí ani diář od Moleskinu (nebo osobní asistentka).
I v tomhle případě se potvrdilo, že jako matka nemáte strach o svoje zdraví, ale aby Vám zbyly nějaké síly na péči o toho malého závislého tvora, toho nádherného savečka, který se o svůj příděl hlásí nezaměnitelným „ejo, ejo“.
Stravování v rámci mateřské dovolené není žádná legrace. Pokud si najdete čas pro přípravu (nejlépe teplého) pokrmu, zcela jistě se s prvním soustem ve Vašich ústech ozve škruňkání z bříška Vašeho minime. To je prostě od přírody dané, dokonalé propojení mezi Vámi a potomkem.
Říká se, že smích (nebo to byl čas?) je nejlepší lékař. Mým lékařem je Sebastián a lékem jeho krásný, dětský, upřímný, nenahraditelný smích. Takže je vám jasné, že rande už si zas dávám jen s ním.
2 Comment