Tohle bude jeden z těch příspěvků, kde se dozvíte zřejmě jen jednu informaci. Že miluju svého syna. I když je to to ďablík. Není mu ani 5 měsíců a už nám tu předvádí pěknou hitparádu. Náš malý princ. Akorát není blonďák.
Otočky ze zad na břicho už dovedl k dokonalosti a tenhle gymnastický úkon mu nyní zabere zhruba 20,5 vteřiny. Teď se zaměřil na opačný směr, takže když jsem ho nedávno při kontrole našla odkutáleného na úplně opačné straně postele, trochu se mi zježily ty poslední vlasy, co mi zbyly po porodu na hlavě. Mámo, asi to bude chtít více bezpečnostních opatření, aby se ti to dítko neobjevilo nečekaně na podlaze.
Taky objevil hlasivky. Možnost přivolat rodiče nejrůznějšími zvuky a křiky. To hulákání momentálně dost převažuje. A volume moc ztlumit nejde. Tady máte malý záznam, jak to u nás v posledních dnech asi vypadá.
Začal se zajímat o knihy. Jupíjej. Malý Princ byla trochu těžká literatura před spaním, přiznávám bez mučení, tak se teď učíme zvířátka a zahrádku a tak. Jednoduché kresby. Poznáte, kde je veverka? Kouzelné knížky od jednoho roku. Pfff, je to dokonalý dítě. To ale říká každá máma! To malé miminko je prostě nenávratně pryč.
[irp]
Jonáš
A aby byl trochu socializovaný, navštívili jsme kamaráda Jonáše na jeho skromném statku, který má doma slepičky a kohoutky a kuřátka a psa Páťu a umí sbírat brambory z vlastního políčka a taky pozná všechny ptáky, co mu ukážete. A prostě je děsně chytrej. Někdy až moc. O tom ví své teta Lucka.
No nic, jdu se najíst, než mi ta malá sovička zahouká na zavolanou. A co jsem vařila? Dozvíte se brzy v některém z dalších článků z kategorie recepty. A bude to velká inspirace pro ty, co mají doma hodně lilků, cuket, rajčat a vůbec všeho zdravého. Mňam.
1 Comment