Téma dieta má pro mě už od puberty zcela jiný význam, než s jakým se denně setkáváme ve všech možných médiích či v rozhovorech s ostatními. Už od mala jsem „vynikala“ malou výškou a nízkou hmotností. Ve školním věku jsem pak stále slyšela opakující se větu, že až mi bude 30/40/50, budu za svůj mladistvý vzhled ještě ráda, protože všichni přeci chtějí zhubnout a být štíhlí.
Vzhled středoškolačky je jedna věc, osobní pocit či zdravotní stránka věc další. Je super, že můžeme se Sebastiánem nakupovat oblečení ve stejném oddělení a že se mi toho do skříně či kufru vejde daleko víc než ostatním, ale problém se prohloubil ve chvíli, kdy jsem chtěla otěhotnět a po porodu následně kojit.
Dodnes si myslím, že pozitivní test mělo na svědomí hlavně velké množství ovoce a zeleniny, které jsem několik měsíců denně jedla či pila v rámci smoothies. Nebylo to sice nic, po čem bych mohla přibrat, ale tělo se pročistilo a dostávalo pravidelnou dávku vitamínů a dalších důležitých živin. V těhotenství, ač jsem jedla doslova za dva, jsem přibírala velmi pomalu. Než se Sebík narodil, měla jsem navíc pouze 10 kilogramů. A ty jsem z 80 % nechala v porodnici při 3D tisku našeho Sebíka.
S původní hmotností jsem byla už historicky smířená, jenže nastala „komplikace“ v podobě kojení. Až nyní si teprve uvědomuji, jak velký problém by to pro mě mohl být.
Co dělám, abych si udržela i ta poslední kila, než mě pošlou do nemocnice a připojí k hadičkám? A kdy vlastně stíhám vařit i pro sebe a ještě to jíst? Nejdřív trocha teorie a následně moje praxe.
V období kojení by se měl energetický příjem ve srovnání s obdobím před těhotenstvím zvýšit cca o 300 až 500 kcal denně. Celkem by měla žena přijmout 2100 až 2700 kcal denně.
Zajímavá teorie. Pro představu, 500 kcal znamená v rámci běžného stravování jedno hlavní jídlo navíc nebo 3 poctivá smoothie nebo balíček polomáčených sušenek nebo litr mléka a tak dále. Chtěla jsem tím jen naznačit, že navýšit svůj denní příjem živin není žádná sranda. Žena totiž dokáže za den vyprodukovat skoro 750 ml mateřského mléka.
Jeden mililitr mateřského mléka představuje asi 3 kJ, což je při plném a výhradním kojení asi 2200 – 3000 kJ denně. Množství mléka se ale stravou příliš ovlivnit nedá. Mateřský organismus je nastavený tak, aby pro něj byla produkce mléka co nejvyšší prioritou. Odborníci tvrdí, že nedostatečným energetickým příjmem (budete-li málo jíst i pít), se nesníží produkce mléka, ale objeví se zdravotní problémy na straně kojící matky.
Říká se, že v prvním půlroce po porodu zhubne kojící žena klidně i 1 kilogram měsíčně. Jsou to ztráty, se kterými tělo v podstatě počítá, proto si dělá v těhotenství zásoby. V porodnici jsem nechala 8 kg a další 4 kg jsem shodila během prvních 6 měsíců kojení. Ano, momentálně jsem minus 2 kilogramy. Je čas s tím něco dělat.
Zatímco většina žen chodí s kočárkem i běhat a spí ve svetru, aby vypotily nadbytečná kila, která jim zůstala po porodu, nebo si nechávají plasticky opravit liščí čumáčky v hrudní oblasti, já se snažím jíst a pravidelně si psát, co a kolik toho jím, abych měla přehled, že jsem splnila svůj denní cíl. Prostě taková dieta naruby.
V druhém díle Jak (ne)zhubnout během kojení se dozvíte, jak by měl asi jídelníček včetně pitného kojící matky vypadat.
Zdroj informací a obrázků: www.cambridge.org, www.stobklub.cz, www.mamaaja.cz
