Šťastný a zdravý celý nový rok

Na konci roku, resp. na začátku roku nového se sluší si tak trochu zafilozofovat za předchozími 12 měsíci. Když jsem vytvářela PF pro rok 2016, byl Sebastián ještě v bříšku. Následoval novoroční, dost neplánovaný a strachuplný pobyt v nemocnici, který v závěsu doprovázelo loučení s pracovními povinnostmi a nakonec dubnový porod, na jehož konci byl skřítek. Náš syn. Sebastián. 

V roce 2016 se nic důležitějšího neudálo, narození našeho Sebastiána na dlouhou dobu dopředu předčí všechny ostatní události. Čímž nechci říct, že zasnoubení beru na lehkou váhu nebo že potomek mého bratra bude méněcenný… Ale prostě narození vlastního dítěte, byť je to občas horor než pohádka, je něco, co vás ovlivní už na zbytek vašeho života. Děkuji Gábi, že tu se mnou už pár let je a byla i tohoto velkého zázraku. Děkuji svému Martinovi, že tu je se mnou, že se o nás stará a miluje nás a že je takový, jaký je. Nemáme žádné velké majetky, nejsme ředitelé ani majitelé velkých firem, volný čas netrávíme ve Špindlu. Jsme takoví, jací jsme. Snažíme se jít příkladem našemu synovi, i když občas není lehké vyjít se sebou samými.

A tak se znovu vracím k  faktu, že nejmoudřejším rozhodnutím, které jsem učinila (které jsme učinili), bylo založit rodinu. Rok předchozí přinesl nové přátele a neodnesl ty pravé, kteří zde byli doposud. Jsem pyšná na to, že v mém životě zůstali jen ti, kterých si můžu vážit za to, jací jsou. Jsem hrdá na to, že už od roku 2012 podporuji Dobrého anděla. Jsem také hrdá na to, že v mém okolí jsou lidé, kterým není lhostejný osud zvířat, byť na mém talíři občas nějaké přistane. Jsem ráda za naší rodinu, z jedné i z druhé strany. V předchozím roce se snad stabilizovalo všechno, co mělo v letech předchozích vratké nohy. A mysl. 

[ads-pullquote-left]Že nedostanete vždy, co chcete, je někdy obrovské štěstí. (Dalajláma)[/ads-pullquote-left]

Mrzí mě, že jsme s naším redaktorským týmem nevyhráli boj o náš časopis. Ale jsem pyšná na všechny, kteří dosáhli svých cílů a snů, jejichž základy byly položeny právě tam. A možná i díky mně. Tahle prohra mě ale posunula zas o něco dál. Začala jsem pravidelně psát svůj blog, kterému skromně, ale přeci s jistotou roste den ode dne návštěvnost. A snad i další rok bude v tomto směru úspěšný a moji čtenáři nebudou zklamáni, že i nadále bude hlavním tématem Sebastián. Také jsem začala spolupracovat na zajímavých projektech. Jsem ráda, že maminka viděla Petrkov, táta nepřestal běhat, brácha se usadil, babičky jsou (v rámci možností) zdravé. 

Pokud bych měla předchozí rok shrnout do 3 slov, která by to byla? Těžký výběr. Rodina. Zázrak. Spolu. A SPOLU by byl i název knihy, pokud bych nějakou takovou o předchozím roce chtěla napsat.

[ads-pullquote-right]Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale okamžiky. (Karel Čapek)[/ads-pullquote-right]

Předem mnou je nový rok. Co všechno bych chtěla, aby se v něm stalo? V první řadě si přeji, aby se má neteř a (zřejmě) synovec narodili v pořádku a bez komplikací a aby celá jejich rodina (počínaje rodiči) byla šťastná a zdravá. Přeji si, aby rok, kdy oslaví náš syn svých prvních 12 měsíců na tomhle světě, byl šťastný pro všechny, kteří si to zaslouží. A kteří na sobě pracují. A kteří umí dávat, nejenom brát. Těším se na to, až budu přítomna na svatbě své další skvělé kamarádky a až se sama stanu ženou toho nejlepšího muže. Tento rok bude jedinečný, protože se v něm stane spousta událostí, které budou v dalších letech fungovat jako lepidlo.

A pokud se v minulém roce stalo něco, za co bych se komukoliv z vás měla omluvit, odpusťte mi to. Nejsem stroj, jsem jen já.

Vaše Kateřina