Co si budeme nalhávat, s dětmi to není jako s vínem. Nebo sýrem. Tady neplatí, že čím starší, tím lepší. Alespoň se to tedy nedá tak říct, pokud se bavíme o období v řádu prvních měsíců. Když už si myslíte, že slovo „režim“ přestává být cizím a spánek dítěte se vyskytuje v pravidelných intervalech, všechno se změní a vy můžete jet od nuly.
V jedenáctém měsíci se v našem životě událo pár zásadních věcí, které nám udělaly radost nebo nás něco nového naučily.
Například když Sebastián pochopil, kam patří ty barevné kuličky. A že se taky umí hezky kutálet. Pod pohovku. A že maminka nebo tatínek se pro ně pak plazí, aby mohli cvik za dvě minuty zopakovat. Nebo že ta věž (maják) se dá kousek po kousku rozebrat. To všechno v týdnu, kdy se na stolečky objevily zajímavé hračky, vyžadující trochu přemýšlení i motorickou zdatnost.
Stále trvaly také dozvuky separační úzkosti, o které jsem psala již zde. Ale taky se přidaly zuby. Nevím a nekontrolovala jsem, jaké přesně se derou nyní ven, nicméně 3 dny s teplotami, kdy Sebík nechtěl jíst, pít, ale jen spal a hořelo mu čelo, nebyly moc příjemné. Poprvé jsem vytáhla sirup na bolest a s čistým svědomím, abychom se všichni vyspali aspoň pár hodin, jsem Sebíkovi dala do pusy trochu té jahodové meducínky.
Také se mému „malému“ bráchovi narodila dcera Laura a vyrovnala tak počet vnuků a vnuček mých rodičů. Při prohlížení fotek toho malého stvoření jsem začala nostalgicky vzpomínat, jaké to bylo, když byl Sebastián ještě takové malé miminko. Jak jsem si fotila každý okamžik a vzniklo tak od jeho narození více jak 2000 fotek. Ty časy jsou pryč, miminko zmizelo, je to velký kluk. Jak je vidět, malá Laura o světě dost vážně přemýšlí i ve spánku, a tak se těším moc na léto, kdy si ti dva budou moct už hrát společně na zahradě.
V únoru nás také navštívila babička, měla tady víkendový kurz, který jí nadělil Ježíšek, tak se vzdělávala a mezitím hrála se Sebíkem. Přivezla si dokonce vlastní montessori nápad na poznávací kostku. Kdybyste chtěli inspiraci: stačí velká krabice a vytištěné fotky či obrázky dle vlastního výběru. Zábava zaručena. Když tady moje maminka byla, užily jsme si volno jen pro sebe a zašly jsme na maso! Něco o zážitku jste si mohli přečíst zde.
Mezi další (hlavně pro sebe) bezva okamžiky považuji den, kdy šel Sebík plavat tentokrát s tatínkem. Doufám, že Martin zjistil, že si nechodím do teplého bazénu odpočinout, ale pěkně se namakám 😉 O foto z bazénu se s vámi nepodělím, jelikož by nebylo fér zveřejňovat ostatní maminky a děti bez jejich svolení.
Sebík také dostal novou sadičku zvířátek, tentokrát jsme vsadili na pořádné provedení, takže zvířátka vypadají tak, jak by vypadat měla. Další část (zbytek rodinky ke každému zvířecímu zástupci) dostane Sebastián k prvním narozeninám.
V rámci kurzu Vaříme pro děti jsem také poprvé nechala Sebíka v dětském koutku, aby ho ohlídaly cizí osoby. Kromě toho, že na něj padl hlad a únava to vládl naprosto skvěle, takže až to budeme zkoušet příště, snad se nové hračky a kamarádi shledají opět s úspěchem.
