Říká se, že použité dětské pleny tvoří asi polovinu odpadu běžné české domácnosti (na jednoho člena vychází cca 40 kg ročně). Suma sumárum by to tedy mělo být něco kolem 100 kg v rámci směsného komunálního odpadu.
Tak jsem se rozhodla udělat trochu jiný test dětských plen, než který můžete běžně vidět. Prostě jsem ty posraný pleny zvážila!
Suchá plena váží průměrně 25 g, já jsem pro svůj test použila 3 různé vzorky o velikosti 2, takže pro dítě o hmotnosti dítěte do cca 6 kg (nesmí mít tlustý stehna, jinak je to tak do 5 kg).
Je také třeba dodat, že denně spotřebujeme průměrně 9 kusů. Z toho jsou asi 3 kusy lehce špinavé, 3 kusy dost počůrané a 3 kusy fest počůrané i pokakané. A to nevím, jak by výsledky vypadaly, pokud bychom nepraktikovali částečnou bezplenkovou metodu.
Trochu špinavá plena
Do této kategorie jsem zařadila plenky, kam se Sebastián lehce vyčůral a malinko poprděl. U některých chytrých plen to poznáte tak, že je indikační proužek jen lehce zbarven do modra.
Trochu víc počůraná plena
Sem patří plenky, jejichž indikační proužek (pokud nějaký mají) svítí už na dálku a přes oblečení je vidět, že je odspodu nahoru úplně zbarvený. Taková plena je těžká asi jako průměrná porce uzeniny, kterou si koupíte u pultu v obchodě.
Úplně počůraná a pokakaná plena
To je ten druh pleny, kdy přes kakánky barvy dijonské hořčice nepoznáte, jestli je víc poch*aná nebo pos*aná. Je to taky ten typ nákladu, který Váš přítel/manžel odmítá přebalovat. Taková plenka kupodivu váží o něco méně než ta trochu víc počůraná.
Výsledek testu
V rámci testu byly zjištěny následující výsledky. Jejich měření bylo prováděno v domácím prostředí na váze, které docházely baterie, tudíž byl celý proces lehce zdlouhavý. Nemluvě o odéru, který se z testovaného materiálu linul.
Za naše celé plenkové období, které jsem stanovila na 2,5 roku, by mělo být vyprodukováno asi 201 kg plenkového odpadu. Každá jednorázová plena, kterou vyhodíte do odpadu, cestuje popelářským autem do spalovny, kde shoří (některé škodlivé látky ale i tak přecházejí do ovzduší), nebo se ukládají na skládce, kde se rozkládají stovky let.
Víte, kolik odpadu vznikne za stejnou dobu při používání látkových plen? 50000krát méně. Síla, ne?
Závěr
Abych tady neplkala jen tak naprázdno, ráda bych se zmínila o tom, že jsem samozřejmě o používání látkových plen přemýšlela. Ale v Praze, kde žijeme, je odpad svážen do spalovny. Dle dostupných informací, které se dají zjistit u Pražských služeb, se spalováním likvidují všechny choroboplodné zárodky a organické látky v odpadu, dále se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a jeho objemu na 10 % (to znamená, že za 2,5 roku vyprodukuje Sebastián vlastně jen 50 kg plenkového odpadu), a zároveň lze využívat vzniklou škváru (to, co po spálení zbude) ke stavebním účelům.
Dalším důvodem, proč jsem se rozhodla pro jednorázovou variantu, je čas, který bych strávila praním, namáčením, sušením, věšením a obecně péčí o plenky. Tenhle čas mnohem raději věnuji trénování BKM nad umyvadlem, abychom se plenek zbavili brzo úplně. V rámci BKM se totiž nespotřebovávají téměř žádné suroviny a nevytváří žádný odpad (biodpad se nepočítá).
1 Comment