Když Sebík nechce usnout, vyprávím mu někdy pohádku o Červené Karkulce, a tak mě napadlo, že bychom si pohádku mohli přenést na pár dní i na náš stoleček. Při přípravě stolečku se mi líbí, že vždycky najdu doma spoustu věcí, o kterých si myslím, že nemají zajímavé využití.
V první řadě bylo třeba si osvěžit, jak ta pohádka vlastně celá opravdu vypadá. Co si budeme povídat, před spaním si často vymýšlím. A trochu sázím i na to, že Sebík ještě pořádně neví, o čem mluvíme. Na stránkách paní Sylvy Francové (zde) jsem našla spoustu pohádek a mezi nimi i tu o Červené Karkulce. Tahle část nepatří na stoleček, spíš je to tahák pro nás rodiče 😉
Obrázková pohádka
To bychom měli. Teď bylo potřeba vymyslet, co dáme na stoleček. Celé to vlastně vzniklo díky figurkám, které jsme koupili na výstavě od Marionetina. Mezi nimi nechybí Červená Karkulka, babička, vlk ani myslivec. Součástí jsou i brýle i čepec, ale to jsou součástky, které nejsou vhodné pro děti, které si ještě všechno strkají do pusy. Co si budeme povídat, uvidíme, jak dlouho nám papírové figurky vydrží 😀
[irp]
Knížečka Červená Karkulka pohází z edice Šup do pohádky! od nakladatelství Rebo. Celá dlouhá pohádka je shrnuta jen do několika vět a obrázků. Ve stejné edici vyšly ještě Popelka, Sněhurka a Šípková Růženka, ale nedají se už moc dobře sehnat.
Protože Sebík neumí číst, což je asi všem jasné, tak bylo třeba vymyslet, jak mu předložit celou pohádku tak, aby si ji mohl projít po svém. A k tomu nejlépe poslouží pohádka beze slov, tedy pouze kreslená. Tahle Little Red Riding Hoods pochází z pera Karitas Pálsdóttir.
A takhle vypadá stoleček v celé své kráse. O zvonečku jste se mohli dočíst zde, ve stejném obchodě jsem zakoupila i nejedovatou muchomůrku a domeček.
Audiopohádka
