Pořád hrabe Yasperovi do jídla.
Pořád se pokouší otevírat všechny šuplíky a všechno z nich vyházet na zem.
Pořád dělá u jídla kraviny.
Pořád dělá kraviny s tátou.
Pořád se rád nosí, doma i venku.
Pořád si rád hraje s dřevěnými hračkami.
Pořád chodí na nočník, úspěšně. Už bylo i první…víte co!
Pořád vyžaduje psí dohled.
Pořád si s Yasperem hraje a pere se o hračky.
V dobrém. Oni si tedy ty hračky spíš vzájemně vypůjčují. Akorát Yasper nechápe, že na ty dřevěné musí být opatrnější. Už máme zraněného Fernanda. A taky chybí jedna palička ke xylofonu, prostě jí sežral.
Pořád tráví hodně času u stolečku.
Pořád spí v krkolomných polohách jako máma.
A co se změnilo? Už neusíná u večerního kojení. Takže se učíme, jak uspat dítě ve vlastní postýlce, aniž by rodič toužil během těch 30 minut páchat sebevraždu. V praxi to vypadá asi tak, že Sebastián 50krát vstane a my ho 50krát položíme zpátky do postele. Zatím se unavil vždycky první. Od prvního usnutí se pak budí nepravidelně. Někdy jen mňoukne, někdy má hlad/žízeň. Občas dostane kozičku (MM), občas sloníka (UM). Sloník mu moc nejede, nečekaně.
Momentálně zřejmě procházíme separační úzkostí, Sebastián nesnáší být i na zemi, a pokud mě slyší, hned za mnou běží, i když měl o zábavu do té doby postaráno… Na základě toho je každá chvilka ticha podezřelá. Takovou chvilku si nedávno užíval Sebastián se zlatou kolekcí, kterou jsme navěšeli na stromeček. Ten kupodivu přežil, nicméně Sebík už ví, jak chutná čokoláda 😀
Taky jsem se opět zamyslela a zjistila, že to miminko je prostě nenávratně pryč. Za pár měsíců oslaví svůj první rok a já už abych vymýšlela party tématiku! Radši si udělám zbrojní pas, roste opravdu rychle a brzo budu odhánět nevěsty.
Až jednou můj syn si přivede k nám
Sněhurku toužící,
já v předsíni bazuku mám,
ustřelím jí palici.
Celá píseň ZDE!
Devátý měsíc v bodech
- leze rychleji
- sedí na nočníku a koná
- postává u slolečku (jen čekám, kdy si řekne o pivo)
- s jistotou chodí kolem nábytku
- mluví svým vlastním jazykem
- stále nepotřebuje (večer) spát
- má druhý zub
- všichni ho milujou
- matka se stále hroutí, při otázce na druhé dítě má dost vypovídající výraz a následně omdlévá
