Půlnarozeniny aneb 6 měsíců se Sebastiánem

Asi se budu opakovat, ale je to neuvěřitelné, jak ten čas letí. Sebastián oslavil 6 měsíců od svého narození, dostal nějaký ten dáreček, začal jíst příkrmy a taky začne brzy chodit na plavání. Řekla bych, že toho stihl docela dost.

Když mu byly 3 měsíce, volala mi nějaká slečna s nabídkou knihy Péče o dítě. S díky jsem jí jako hrdá prvorodička odmítla. Dneska bych možná nějaký návod na dítě občas potřebovala.

Sebastián se od té doby naučil spoustu věcí a spolu s ním jsme se učili i my. Být rodiči. Být máma nebo táta totiž není žádná p*del. Máma musí mít pořád v pohotovosti mlíkárny, táta musí být v pohotovosti sám o sobě, kdyby máma s mlíkárnama potřebovala s čímkoliv pomoct. Za těch 6 měsíců jsem se naposilovala a nazvedala docela dost, ale bohužel bicáky mi z toho nenarostly. Všechny ženy obdivovaly mojí formu po porodu, ale vážně v tom byla jenom příroda a možná genetika. Všichni obdivovali, jak máme spavé miminko, ale věřte, i kdyby nespalo, náš Yasper byl tak kvalitní trénink, že pokud by Sebastián začal v noci chrápat jak medvěd, na kvalitě spánku to neubere. Spousta lidí se také divila (a ještě diví), jak si Sebastián umí říct, že potřebuje čůrat nebo kakat. Ano, je to ekonomické, ale občas ta plena stejně váží 3 kila a s příchodem prvních příkrmů se ty různobarevný hovínka dost těžko splachují do odtoku v umyvadle. Takže kaká do záchoda 🙂

Vedle mě teď zrovna leží můj syn, co se učí lézt. Dobrým motivátorem je pro něj Yasper, který ho každý den láskyplně políbí (taková přirozeně získaná imunita) a zároveň mu jako velký brácha nic nedaruje. Obrací se a leze všude, dokonce i v čumítku.

Přečtěte si také  Recept: Panelky

Je ale třeba zdůraznit to hlavní, a to je náš syn. Nejkrásnější, nejúžasnější a nejšikovnější dítě na světě. Jak jinak, že. Někdy máme jako rodiče pocit, že to je nad naše síly. Dítě, které neumí sedět, sotva se plazí a vůbec nemluví, vám jen těžko vysvětlí, co ho trápí nebo čím byste ho mohli potěšit. Když je nejhůř a napomáhají ani mléčné bary, přichází kalibr největší. Knihy. Ty má Sebastián moc rád a mně samotné záleží na tom, aby k nim měl kladný vztah hned od počátku. Zatím je to vztah založený sice jen na pravidle z ruky do huby, ale někde se začít musí.

Od narození…

A teď vážně. Bylo těžké najít fotky, které by dokazovaly, jak se Sebastián doslova měnil před očima, a tak jsem vybrala z každého našeho společného měsíce pár těch nejzajímavějších.

Sebastián

A jako bonus ještě nějaké s naším Yasperem.

Jak šel čas si můžete přečíst zde:

Share on FacebookEmail this to someonePrint this pageTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInShare on YummlyShare on RedditShare on Tumblr

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *