Recepty od Sebastiána: 6. měsíc

Jak už jste se mohli dočíst v článku Zuby a zase ty zuby, nebo ne?, tak jsme začali pomalu zkoušet nějakou tu zeleninku. Již zmiňovaným důvodem byla zřejmě nějaká vyšší síla, řekněme také mateřská intuice a prostě pocit, že Sebastiánovi něco chybí. A nebo něco přebývá. Třeba hlad. Dobré je, že teď ještě není třeba zkoumat nějaké složité recepty, stačí úplně obyčejná zelenina.

My jsme měli to štěstí, že nám kamarád přivezl plné bedničky zeleniny z vlastní zahrádky. Tedy stoprocentní bio, žádné rádoby bio z farmy. Jsem v tomhle směru hodně nedůvěřivá a v podstatě nevidí/necítím rozdíl v běžné zelenině a té, kterou nazývají bio. Tedy cítím, v ceně. Takže jsme dostali křivé mrkvičky, čerstvě vykopané brambůrky, žluté, zelené i oranžové cukety, dýni a další dobrůtky.

Jak připravujeme příkrmy

Jako nejlepší způsob pro přípravu jídla jsem zvolila páru. Nemáme doma žádný speciální parní stroj s mixérem. Do hrnce naliju prostě vodu, vložím nerezový pařák na knedlíky a na něj naskládám zeleninu v takovém množství, abychom měli na dva dny vystaráno. Neměřím, nevážím. Všechno (zatím) dělám odhadem, protože Sebastián někdy sní všechno hned a někdy jen něco. Po uvaření rozdělím na dvě poloviny, jednu rozmačkám vidličkou na menší kousky (žádné pyréčko) nebo prostě podám kousky zeleniny Sebíkovi rovnou do ruky a druhou dám do krabičky do lednice na další den. Jelikož jsme měli hodně čerstvé zeleniny a hrozilo, že se zkazí, nakrájela jsem ji na kostičky a dala do mrazáku. Ohřívám buď opět na páře nebo na 15 sekund v mikrovlnné troubě (většinou ale mrazím pouze syrovou zeleninu).

Nabízí se otázka, zda není rozmixované jídlo snadněji stravitelné a zda nedodává více živin. Hezké čtení o přikrmování pevnou stravou a metodě BLW najdete například v knize Vím, co mi chutná. Dítětem vedené odstavení. od Tracey Murkettové a Gill Rapleyové.

Je pravděpodobně pravda, že potrava, která se dostává do žaludku ve formě pyré, je snáze stravitelná než v podobě velkých kusů. Jenomže ke zpracování potravy jsou určena ústa – třeba aby z ní vyrobila pyré – pomocí žvýkání. S jídlem, které bylo důkladně prožvýkáno, si žaludek snáze poradí než s jídlem, které bylo rozmělněno mixérem, protože promíchání potravy se slinami pomáhá nastartovat proces trávení. […] Mixování potravy – speciálně ovoce a zeleniny – může také zničit některé živiny. […] Je snadné předpokládat, že mixované jídlo se snadněji tráví, také kvůli tomu, co se objeví dítěti v plence. Na rozdíl od stolice dítěte krmeného pyré obsahuje stolice dítěte, které jí „opravdové“ jídlo, občas malé rozpoznatelné kousky potravy, například zeleniny. To neznamená, že jídlo nebylo stráveno – jen to ukazuje, že se dítě učí žvýkat a tělo si zvyká na pevnou stravu. Mixované jídlo jen vypadá, že bylo plně stráveno, protože v plence se to tolik nepozná.

Co vaříme dobrého

Správný postup při zavádění příkrmů není striktně daný, prvně se doporučuje zavádět jednosložkový, pak dvousložkový a tak dále. Není přesně určený ani čas, když začít jídlo podávat, je to čistě o intuiici rodičů. Jak už jste si mohli přečíst dříve, první zelenina, kterou Sebastián ochutnal, byla vlastně okurka a mrkev. Obojí v syrovém stavu. V rámci tepelně upravovaného jídla jsme také začali s osvědčenou mrkví, ke které jsme postupně zkoušeli přidávat další zeleninu. Když se mi zdálo, že je zelenina moc hustá, přidala jsem lžičku vody. Samozřejmostí je, že do jídla nepřidáváme žádnou sůl, koření nebo cukr. Jídelníček do konce šestého měsíce si můžete přečíst dále. Před každým jídlem se snažíme ukázat, jak taková zelenina/ovoce a prostě jakékoliv jídlo vypadá před samotnou úpravou.

Okurka

První jídlo, které měl ve skutečnosti Sebastián v puse, byla okurka. Byl začátek září a bylo teplo, a tak jsme se rozhodli vyzkoušet nový druh osvěžení. Následující fotografie dokazují, že okurka slavila velký úspěch, a když z nemotorných rukou malého Sebíka vyklouzla, bylo zle.

Mrkev

Mrkev ochutnal Sebík jak syrovou, tak v rámci prvního příkrmu uvařenou. Takže žádná mrkvová šťáva, žádná mrkvová kaše. Hezky do měkka a na páře uvařená mrkev, kterou dostane Sebík do ruky nebo jí rozmačkám vidličkou na jemné kousky, aby mělo jídlo stále pevnou strukturu, a dám na lžičce (to zejména když jsme na cestách nebo se na ně chystáme a není čas na dlouhé hraní s jídlem).

V různých obměnách pak kombinujeme mrkev s další zeleninou:

brambory (pozor na ty hodně moučné, Sebíka hodně dusí a zvedá se mu žaludek)
cuketa
dýně
brokolice
špenát (ze špenátu jsem měla hodně velký strach, ale Sebík je vděčný strávník)
batáty
květák
fenykl

[irp]

Ovoce

Na jedné z našich letních cest dostal Sebík ochutnat sezónní ovoce. Byly to broskev, meruňka a švestka. Ovoce jen lehce olizoval, určitě mu přišlo slaďoučké a šťavnaté, ale k ochutnávání větších kousků se neodhodlal.

V rámci oblíbené BLW jsme zkusili také měsíček jablka. Sladkého. A vypadalo to, že i jablíčko bude Sebíkovi chutnat. Klouzalo mu sice z ruky, ale ožužlával a olizoval, dokud ho to nepřestalo bavit.

Ostatní

V rámci prvních jídel jsme samozřejmě museli vyzkoušet také staré známé kukuřičné křupky, které já osobně zbožňuju a snědla bych jich klidně celý pytel. Důležité je vybírat takové, které nejsou ničím ochucené a jedná se opravdu pouze o čistou (exutrudovanou) kukuřičnou krupici. Dají se však sehnat také jahelné, amarantové, pohankové i rýžové.

Voda

Zcela samostatnou kapitolou je voda. My používáme občas kojeneckou, občas převařenou a občas prostě natočíme vodu rovnou z kohoutku, a to jak na pití tak na vaření. Hezky tuto problematiku asi shrnul pan doktor Kožíšek ve svém článku pro SOVAK (Časopis oboru vodovodů a kanalizací) z listopadu 2015, kde píše:

Pokud voda odpovídá ve všech ukazatelích požadavkům na pitnou vodu, je bezpečná i pro kojence. To je stanovisko nejen odborné ale i právní, protože zákon o ochraně veřejného zdraví ani prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb. neříkají, že by pitná voda nebyla pro nějakou skupinu obyvatel vhodná či bezpečná. Pokud má pitná voda obsah RL (rozpuštěné látky) > 500 mg/l, Na (sodík) > 25 mg/l, F (železo) > 0,7 mg/l nebo Mg (hořčík) > 50 mg/l, může hygienický orgán doporučit pro kojence používat (částečně) kojeneckou vodu balenou.

Balená kojenecká voda poskytuje vyšší stupeň ochrany: její použití ve srovnání s pitnou vodou by se dalo přirovnat k používání biopotravin a konvenčně pěstovaných potravin – i konvenční potraviny jsou považovány za bezpečné, ale biopotraviny představují vyšší stupeň kvality. Rozdílné legislativní požadavky na kvalitu pitné vody a balené kojenecké vody však nemusí vždy znamenat rozdíl v reálné kvalitě.

Mimochodem, jako spotřebitel máte samozřejmě právo znát aktuální informace o kvalitě vody, která Vám teče doma z kohoutku, proto se neváhejte zeptat na příslušných místech, pokud máte jakékoliv pochybnosti nebo pokud si jen přejete ověřit její složení.